Bylo mi asi 12, když jsem si hrála na „besídku“.
Pozvala jsem kamarády z okolí k nám domů na zahradu a udělala jim „program“.
Jaké to bylo? Vůbec netuším… Ale myslím, že to byla jednorázová záležitost...
Jako vzor sloužila teta Marianne – k ní jsem chodila do dětského klubu už jako tříletá holčička.
Ale zřejmě jsem pak na to přišla, že „udělat program“ není tak jednoduché, jak to u tety Marianne vypadalo… :)
Tenkrát ještě nikdo netušil, že zvěstovat dětem evangelium pro mě bude opravdová srdeční záležitost.