Patřím k lidem, kteří měli tu přednost vyrůstat s Biblí.
Už jako tříletá jsem poslouchala biblické příběhy, v deseti jsem je měla všechny v malíčku - o Mojžíšovi, Davidovi a spol. jsem mohla vyprávět tam i pozpátku.
Ještě dlouho však bylo dost věcí, které jsem si nedokázala zařadit:
- Kdo z nich kdy žil?
- V jakém časovém pořadí se jednotlivé události odehrávaly?
- Co přesně znamená předexilní a poexilní?
- Kam do toho všeho zařadit proroky?
A když už je řeč o prorocích - ti mi připadali naprosto nezajímaví, všechno to bylo takové nesrozumitelné...
Změnilo se to teprve tehdy, když jsem absolvovala teologické studium.
Dnes si myslím, že je možné už děti při vyprávění biblických příběhů docela jednoduchými prostředky seznamovat s okolnostmi a souvislostmi, např.:
- zabudovat do vyprávění biblického příběhu i poznatky z pozadí,
- používat při vyučování mapy z biblických dob,
- s pomocí tohoto chronologického přehledu ukázat, kde se v časové ose náš biblický příběh odehrává.